Vítejte u nás!

Kostel Všech svatých, Praha - Uhříněves
Kostel Všech svatých, Praha - Uhříněves

FARNÍ AKTUALITY

 

Poděkování.

Děkujeme všem, kteří podpořili finančně naší farnost v období karantény svými dary na náš farní účet: 289665379/0800. Prosíme všechny, kteří chtějí  touto cestou pomoc farností, aby dali poznámku „dar“ anebo variabilní symbol 111 pro usnadnění vyúčtovaní.

Aktuální program:

  • pondělí
    • mše svatá v 18:00 v Uhříněvsi
  • úterý
    • mše svatá v 18:00 v Dubečku
  • středa 
    • mše svatá v 18:00 v Uhříněvsi
  • čtvrtek 
    •  mše svatá s dětmi v 18:00 hod. v Kolovratech
  • pátek
    • od 17:30 adorace ve farním kostele v Uhříněvsi
    • mše svatá v 18:00 v Uhříněvsi;
  • sobota 
    • mše svatá v 8:00 v Uhříněvsi
    • mše svatá s nedělní platností v 18:00 v Královicích
  • neděle
    • mše svatá v 8:00 v Dubečku
    • mše svatá v 9:30 v Uhříněvsi 
    • mše svatá v 11:30 v Kolovratech
    • mše svatá v 18:00 v Uhříněvsi

 

  • Pravidelně je možné přijmout svátost smíření cca půl hodiny před každou pravidelnou mší sv. v našich kostelích. Další příležitosti jsou při pátečních adoracích ve všech našich kostelích. 

-------

Od pondělí začínáme pravidelné aktivity na faře. Protože v knihovně začíná od pondělí provoz mateřské školky, není z hygienických důvodu možný přistup do knihovny pro veřejnost. Aktivity se budou konat ve velkém sále v prvním poschodí.

V úterý biblické setkaní v 19 hod.

Ve středu modlitby matek v 19 hod.

Ve čtvrtek setkání mládeže v 19 hod.

Nedělní káva bude od příští neděle taktéž ve velkém sálu.

Vyučování náboženství tento týden ještě neproběhne.

Program náboženství ohlásíme příští neděli po telefonické dohodě s rodiči.

Svátky v tomto týdnu:
Neděle 24. května 2020 – Slavnost Nanebevstoupení Páně
Úterý 26. května – sv. Filipa Neriho, památka
Sobota 30. května – sv. Zdislavy
Neděle 31. května 2020 – Neděle Seslání Ducha Svatého

AKTUALITY
1. Příští neděle se bude konat večerní mše svatá ve slovenštině od 18 hodin.

 

  • Živý růženec - rozpis desátků na březen 2019. 

 

  

Papež František k době postkoronavirové: Odvaha k realistické obrazotvornosti

Papež František má „plán na vzkříšení“ světa po koronavirové nákaze. Obrací se s ním k celému lidstvu v rukopisném listě, který sepsal ve své mateřštině. Jeho úvahu otiskl v pátek 17. dubna španělský týdeník Vida Nueva. Římský biskup v ní sází na radost, která je klíčovým, programovým rysem jeho pontifikátu od samého počátku.
 

„Vtom šel Ježíš proti nim a řekl jim: Radujte se!“ (Mt 28,9). Tak znějí první slova Zmrtvýchvstalého poté, co Marie Magdalská a druhá Marie objevily prázdný hrob a setkaly se s andělem. Pán jim jde vstříc, aby jejich smutek proměnil v radost a potěšil je vprostřed soužení (srov. Jer 31,13). Zmrtvýchvstalý chce ženy vzkřísit k novému životu a spolu s nimi též celé lidstvo. Chce, abychom již nyní měli účast na vzkříšení, které nás očekává.

Výzva k radosti se jeví jako provokace a dokonce jako špatný žert, když si uvědomíme závažné důsledky viru Covid-19. Nemnozí lidé by ji společně s emauzskými učedníky mohli považovat za gesto plynoucí z nevědomosti či neodpovědnosti (Lk 24,17-19). Stejně jako první učednice, které se vypravily k hrobu, nás obklopuje atmosféra bolesti a nejistoty, která vede k otázce: „Kdo nám odvalí kámen od vchodu do hrobky?“ (Mk 16,3). Jak naložíme s touto situací, která nás zcela ovládla? Dopad toho všeho, co se děje, citelné následky, které se již hlásí a probleskují, bolest a zármutek nad našimi drahými nás dezorientují, zneklidňují a ochromují. Je to tíha náhrobního kamene, která se vetřela před budoucnost a ve své věcnosti hrozí, že pohřbí veškerou naději. Je to tísnivá úzkost zranitelných a starých lidí, kteří procházejí touto karanténou v naprostém osamocení, stísněnost rodin, které už nevědí, jak přinést jídlo na domácí stůl, tíže vyčerpání, která se zmocnila udolaného zdravotnického a bezpečnostního personálu...tíha, která zdánlivě bude mít poslední slovo.

Postoj žen v evangeliu nicméně vyvolává pohnutí. Navzdory pochybnostem, utrpení, rozpakům z nastalé situace a dokonce strachu z pronásledování i všeho, co by se jim mohlo stát, se daly do pohybu a nepodlomilo je nic z okolních událostí. Z lásky k Mistrovi a ve své příznačné, nenahraditelné a požehnané ženské genialitě dokázaly brát život, jaký byl, a chytře obešly překážky, aby se přiblížily k Pánu. Na rozdíl od mnoha apoštolů, kteří se rozutekli v záchvatu strachu a nejistoty, kteří Pána zapřeli a zmizeli (Jan 18,25-27), zde ženy jednoduše byly a doprovázely, aniž by unikaly dění anebo je přehlížely, aniž by se úprkem vytratily. (...)

Pokud jsme se v této době mohli něčemu přiučit, pak je to skutečnost, že se nikdo nemůže zachránit sám. Hranice padají, zdi se hroutí a integralistické projevy se rozplývají, když se všichni ocitáme před téměř nepostřehnutelnou přítomností, vyjevující křehkost, z níž jsme učiněni. (...)

V tomto čase soužení a žalu bych ti přál, abys tam, kde jsi, mohl zakusit, jak ti Ježíš přichází naproti, zdraví tě a říká: “Raduj se” (Mt 28,9). Kéž by nás tento pozdrav podnítil k tomu, abychom vzývali radostnou zvěst o Božím království a šířili ji dál.

 
Nahoru